Psychosomatika

V širším slova smyslu jde o komplexní pohled na člověka a jeho zdraví.

Kategorie zdraví, vymezení choroby, zdravotní a funkční stav jsou podmíněné nejen tělesně, ale také duševně, sociálně, zvyklostmi dané společnosti, vlivy a nároky prostředí – i dle definice WHO (Světové zdravotnické organizace). Z toho vyplývá, že psychosomatika je podmíněna biopsychosociálně. Psochosomatická medicína není nějakou alternativou k současné moderní medicíně.

Každá choroba má svůj nejen biologický ale i psychologický a sociální rozměr. V praxi se však většina lékařů věnuje pouze té biologické stránce nemoci. Což je ve většině případů naprosto v pořádku. Lékaři zabývající se psychosomatikou jsou si však více než ostatní vědomi faktu, že u určité části pacientů psychosociální faktory hrají významnou roli při vzniku onemocnění, zejména však v jeho přechodu do chronicity. Snaží se na tento aspekt brát ohled i při léčbě, zvláště u chronických stavů. V něm může nezřídka být příčina toho, proč jsou standardní medicínské postupy na mnohé chronické stavy krátké.

Například v Německu jsou psychosomatické kliniky běžnou součástí i menších nemocnic. U nás byla léta tato oblast medicíny poněkud v pozadí. Teprve v roce 2013 byla ustanovena Společnost psychosomatické medicíny v rámci České lékařské společnosti J. E. Purkyně a psychosomatika byla uznána za samostatný medicínský obor.

MUDr. Jiří Poněšický, FEBU, patří k zakládajícím členům této společnosti. Zároveň je jediným členem, který je současně urologem. Někdy se můžeme setkat i s termíny celostní či holistická medicína. Tyto se definicí mohou s psychosomatikou překrývat.